Můj malý svět

EU nadšeně dereguluje GMO

Tolik lobbingu a dezinformací. Europoslanci za bujarého mávání euromávátky schválili takřka kompletní deregulaci nových GMO, a zaštiťují se přitom dezinformacemi a lidičkami z fotobanky… Pojďme si to ale projít od začátku a mimo jiné se podívat, koho (ne)volit v nadcházejících eurovolbách.

Je to GMO, není to GMO?

GMO. Tři písmenka, která patrně každý zná a která nemají vůbec dobrou reputaci. To se lobbisté z agrochemo korporací rozhodli změnit, a tak přišli s novými třemi písmenky: NGT. Za těmi se schovávají „new genomic techniques“, tedy „nové genomické techniky“, jinými slovy nové techniky úpravy genomu, čili genetické modifikace. Ač jde o techniky, tlačenka z EU trvá na tom, že se tak budou označovat organismy. Nechápu, ale pojďme dál.

EU (a hujerští europoslanci) trvají na tom, že „GMO“ je označení pouze pro organismy získané pomocí „starých“ technik úpravy genomu. Je to nesmysl, GMO znamená „geneticky modifikované organismy“, je tedy zcela jedno, jakou technikou k modifikaci došlo. Naopak pro NGT používají obrat „techniky přesného šlechtění“, což považuji za naprosté vymývání mozků, ba přímo lhaní. A to se, prosím, dostalo přímo do názvu nařízení!

Co nařízení mění

Až dosud byla všechna GMO regulována směrnicí 2001/18/ES (a Švýcarsko to má velmi podobně, což naznačuje, že to zřejmě není až tak špatná regulace). Shrňme si stručně, co to znamenalo:

• důraz na zásadu předběžné opatrnosti (např. článek 1; článek 4, odstavec 1; nebo příloha II, oddíl B),
• povinnost členských států záměrné uvolňování GMO konzultovat s veřejností, veřejnosti zpřístupňovat informace o všech uvolněních GMO a dát veřejnosti možnost vyjádřit své stanovisko (článek 9),
• povinnost na štítku produktu uvádět „Tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“ – z označení musí být jasně patrná přítomnost geneticky modifikovaného organismu (článek 13, odstavec 2, bod f; a článek 26, odstavec 1) –, název GMO a jak se dostat k informacím v registru (příloha IV, část A, odstavec 8),
• pečlivé vyhodnocování možných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, které se mohou přímo nebo nepřímo vyskytnout v důsledku přenosu genů z geneticky modifikovaných organismů do jiných organismů (článek 4, odstavec 3),
• hodnocení rizik pro životní prostředí (článek 6, odstavec 2, bod b),
• plán monitorování, aby bylo možné identifikovat účinky geneticky modifikovaného organismu nebo organismů na lidské zdraví a životní prostředí (článek 6, odstavec 2, bod a, podbod v),
• „kritéria a požadavky na informace musí zajistit vysokou úroveň bezpečnosti pro lidské zdraví a životní prostředí a musí vycházet z dostupných vědeckých důkazů týkajících se této bezpečnosti a ze zkušeností získaných během uvolňování srovnatelných geneticky modifikovaných organismů“ (článek 16, odstavec 2),
• pokud členský stát nazná, že povolené GMO (nebo GMO produkt) představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, může jeho používání nebo prodej na svém území dočasně omezit nebo zakázat a musí informovat veřejnost (článek 23, odstavec 1),
• každý členský stát se může rozhodnout, že pěstování povoleného GMO na svém území (nebo jeho části) zakáže (článek 26b),
• členské státy evidují ve veřejných registrech, kde (v jakých místech) jsou uvolňovány nebo pěstovány GMO (článek 31, odstavec 3),
• „Potenciální nepříznivé účinky nelze nebrat v úvahu na základě toho, že jejich výskyt je nepravděpodobný.“ (příloha II, část C.3, odstavec 1, bod b), a to včetně účinků „na dynamiku populací druhů v přijímajícím prostředí a na genetickou různorodost každé z těchto populací“ (tamtéž),
• „monitorování [by mělo být] prováděno po dostatečně dlouhou dobu, aby mohly být zjištěny nejen okamžité a přímé, ale popřípadě i opožděné a nepřímé účinky“ (příloha VII, část C, odstavec 3.1).

Jinými slovy, regulátoři si tehdy uvědomovali možná rizika a skutečně dbali na zásadu předběžné opatrnosti a vyžadovali od žadatelů informace, analýzy, pozorování i vyhodnocení rizik. Současně vnímali, že je nezbytná transparentnost a aby lidé byli informováni.

Ale to bylo v roce 2001! V roce 2024 už nic z toho nepotřebujeme!! (Podle EU.)

Pojďme se podívat, co obsahuje nové nařízení o GMO, které schválil europarlament [odkaz na schválené pozměňovací návrhy] (povšimněme si, že již nejde o směrnici, ale nařízení – stručně řečeno jde o to, že nařízení na rozdíl od směrnice obchází implementaci do zákonů jednotlivých členských států a platí přímo):

• týká se pouze GMO rostlin získaných prostřednictvím NGT (tj. „nových genomických technik“), které dosud spadaly pod výše zmíněnou směrnici,
• NGT využívající mutagenezi a cisgenozi nejsou taxativně vymezeny, takže deregulace (vizte dále) se vztahuje i na zatím neobjevené techniky pro manipulaci s genomem, s neznámým profilem rizik atd.,
• výsledná GMO dělí do dvou kategorií: 1 a 2,
• kategorii 1 zcela dereguluje (článek 5, odstavec 1), nutné je pouze podat velmi stručné oznámení, není třeba nic dokládat (kromě informací, podle kterých GMO spadá do této kategorie), povolení je formalitou (článek 7) – žádné dokládání bezpečnosti, žádná analýza rizik atd. (bod odůvodnění 20),
• jedinou povinností pro kategorii 1 je uvedení slov „Nové genomické techniky“ na štítku produktu (pokud vám to přijde k smíchu, nejste sami) (pozměňovací návrh 264),
• nařízení tvrdí, že GMO kategorie 1 by bylo možné vyšlechtit (bod odůvodnění 14),
• GMO kategorie 1 se nemonitorují, nesledují se jeho dopady (na zdraví, na životní prostředí, na další organismy atd.), nic,
• pokud se ukáží rizika nebo negativní dopady GMO kategorie 1, smůla, nařízení to nijak neřeší (na rozdíl od výše zmíněného článku 23, odstavce 1 v původní směrnici),
• pro kategorii 2 platí přísnější regulace než pro kategorii 1, ale stále ne tak důsledná jako ta podle původní směrnice 2001/18/ES (článek 15, článek 17),
• kritéria pro rozdělení GMO do těchto kategorií jsou stanovená velmi arbitrárně a nemají vědecký základ (ve druhé přednášce v odkazovaném videu Michael Antoniou, profesor molekulární genetiky a toxikologie na King’s College London, poskytuje alternativní vědecky podložený návrh pro vhodná kritéria),
• riziko kontaminace ekologického zemědělství (které podle nařízení 2018/848 GMO pěstovat/chovat/používat/zkrmovat nesmí) v důsledku absence jakýchkoli ochranných opatření (např. izolační vzdálenost, nárazníková zóna aj.) nařízení ignoruje, namísto toho stanovuje, že přítomnost GMO v ekologické produkci je v pořádku (pozměňovací návrh 36),
• žádný členský stát nemůže zakázat pěstování GMO na svém území ani jeho části (článek 25),
• ještě letos by se měla zahájit příprava deregulace GMO mikroorganismů (pozměňovací návrh 67),
• nařízení se snaží zabránit patentovatelnosti nových GMO (takových patentů v současnosti existuje přes 20 tisíc) (pozměňovací návrh 33 a skupina pozměňovacích návrhů 69, 291cp1, 230/rev1 a 291cp3), ale zapomíná na Evropskou konvenci o patentech.

Dovolím si znovu vypíchnout jednu větu z původní směrnice: „Potenciální nepříznivé účinky nelze nebrat v úvahu na základě toho, že jejich výskyt je nepravděpodobný.“ Toto je krásný příklad zásady předběžné opatrnosti, která je, co se kategorie 1 týče, v novém nařízení zcela zadupána do země. Křiklavější doklad vymytých mozků eurokomisařů i europoslanců asi těžko hledat. Mnoho odborníků, vědců i organizací (včetně státních úřadů) opakovaně upozorňovalo na rizika spojená s GMO vzešlých z NGT, ale marně. Podle EK a EP tato rizika zřejmě nejen že nejsou nepravděpodobná, ona patrně vůbec nejsou. Jinak si to nedovedu vysvětlit (tedy kromě vlivu agrochemo lobby…).

Ohledně rozdělení GMO na kategorii 1 a 2 není bez zajímavosti, že podle analýzy BfN (německé federální agentury pro ochranu životního prostředí) spadne 94 % všech GMO, které již jsou ve schvalovacích procesech v jiných zemích, do deregulované kategorie 1. Nejde přitom o GMO bez rizik, jak tvrdí EU a europoslanci. Mým oblíbeným příkladem je tzv. GABA rajče, které snižuje krevní tlak. V Japonsku (odkud toto GMO pochází) se jeho konzumace nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a malým dětem.

Co na to čeští europoslanci

Oslovil jsem e-mailem všechny české europoslance s 12 velmi konkrétními dotazy a následně je i urgoval. Většina si s odpovědí nelámala hlavu. Z 21 europoslanců mi odpovědělo pouze 7 (technicky 9, Piráti mi poslali společnou odpověď/stanovisko) a další 2 až po hlasování (ty ani nepočítám). Následuje výběr některých citátů z jejich e-mailů (jako autora vždy uvádím příslušného europoslance, i když e-mail vyřizoval jeho asistent).

Alexandr Vondra (ODS; člen výboru ENVI): „Zaprvé, NGTs se úspěšně používají ve světě. Zadruhé, za situace, kdy se omezují možnosti hospodaření v důsledku politiky pod hlavičkou Green Dealu, je [A. V.] toho názoru, že zemědělci potřebují alternativu, jak naplňovat své poslání. Jako kancelář jsme vedli konzultace s odbornou veřejností a byli jsme ujištěni o bezpečnosti technologií, které předmětný návrh pokrývá.“ (Na navazující dotazy již neodpověděl vůbec.)

Martina Dlabajová (ANO 2011) mne pouze odkázala na europoslance z výboru ENVI (a přidala odkaz na jejich seznam): „Věřím, že Vám na Vaše dotazy erudovaně odpoví.“ Na následující dotaz, jestli tomu mám rozumět tak, že se při hlasování zdrží, jsem již odpověď neobdržel.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) o problematice nic neví, ale: „při tomto hlasování budu následovat indikace a doporučení paní poslankyně Šojdrové, se kterou jste se již, jak pevně věřím, spojil.“ (M. Š. je také z KDU-ČSL.)

Radka Maxová (zvolena za ANO 2011, přešla pod ČSSD/SOCDEM) mi po hlasování napsala, že hlasovala pro, protože: „37 držitelů Nobelovy ceny a více než 1500 vědců nás vyzvalo ke podpoře NGT.“ Na některé z mých dotazů mi zaslala odpověď. Tato stojí za to: „bude zřízen registr NGT odrůd kategorie 1 a bude zavedena povinnost toto osivo označit, což zajistí dostatečnou ochranu například pro ekologickou produkci.“ (Jak registr zabrání tomu, aby sousedovic GMO pole kontaminovalo mou ekologickou produkci a osivo z ní, mi uniká.)

Dita Charanzová (ANO 2011) mi po hlasování poděkovala za dotazy a na žádný mi neodpověděla.

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL; členka výborů AGRI a ENVI) se pokusila z mých otázek vyvléci tvrzením, že nařízení vůbec není o GMO. Poté, co jsem namítl, že ano, a přidal reakci na její vyjádření citovaná níže, tak už jsem se odpovědi na žádnou otázku nedočkal (a zejména ne informace, které konkrétní přední vědce a odborníky a které konkrétní poslední vědecké poznatky má na mysli).

Pokud mluvíme o kategorii 1 NGT jedná se o techniky, které jsou hodnoceny stejně jako konvenční šlechtění rostlin a ke kterému dochází i přirozeně v přírodě. Je zřejmé, že jde o bezpečné šlechtitelské postupy, ale i tak musí projít schvalovací fází na národní a evropské úrovni, která garantuje bezpečnost těchto plodin.

Výsledný počet 20 v příloze I byl zvolen na základě konzultace s předními vědci a odborníky tak, aby byl dle posledních vědeckých poznatku co možná nejpřesnější.

Závěrem bych Vám ráda doporučila otevřený dopis k podpoře nové legislativy, který podpořilo 37 nositelů Nobelovy ceny a téměř 1 500 vědců, mezi které patří i renomovaní čeští vědci.

Abych slova paní Šojdrové uvedl do kontextu: bezpečnost GMO je garantována razítkem, že daná rostlina patří do kategorie 1. Můžete se ptát, zda by paní Šojdrová nastoupila do výtahu či letadla, jehož bezpečnost by byla garantována pouze razítkem, nikoli zkouškami a analýzami, nicméně nevěřím, že vám odpoví. Navíc její tvrzení o „projití schvalovací fází“ není pravdivé, vizme již výše zmíněný bod odůvodnění 20: „Ověření statusu NGT rostliny kategorie 1 je technické povahy a nezahrnuje žádné hodnocení rizik ani zohlednění řízení rizik, přičemž rozhodnutí o statusu je pouze deklaratorní.“ (Něco mi říká, že paní Šojdrová návrh nařízení vůbec nečetla. (A nebo vědomě lže, vyberte si.)) „Je zřejmé, že jde o bezpečné šlechtitelské postupy,“ takže naznala, že mi nebude odpovídat na otázku, co tím myslí a z čeho je to zřejmé. Co se týče jejího tvrzení, že ke stejným procesům „dochází i přirozeně v přírodě“, budu citovat z výše odkazovaného článku věnovaného GMO rajčatům:

Francouzský úřad ANSES a stejně tak odborníci z rakouské agentury pro životní prostředí poukazují na to, že k tak drastickým změnám v NGT rajčatech bylo třeba pouze několik genetických změn. Přesto soudí, že je velmi nepravděpodobné, že by tato rajčata mohla být získána konvenčními šlechtitelskými způsoby.

Ani Veronika Vrecionová (ODS; členka výborů AGRI a ENVI) mi na dotazy neodpověděla, jen mi k nim „zaslala komentář“ (skrze svou asistentku):

Nové šlechtitelské metody paní poslankyně dlouhodobě podporuje a je ráda, že Komise konečně předložila návrh, který jsme v AGRI výboru měli možnost ještě vylepšit díky spolupráci s českými i zahraničními vědci.

Důležité je uvést, že se nejedná o GMO rostliny/plodiny. Metoda NGT nepoužívá žádný cizí gen, dochází pouze k úpravě genu dané rostliny (např. jedná se o metodu CRISPR). Na rostliny vyšlechtěné pomocí NGT je nahlíženo, jako na rostliny konvenční, jelikož by je bylo možné vyšlechtit i konvenčí metodou. NGT je pouze efektivnější, cílenější, přesnější a rychlejší metoda, která je ve světě běžně používaná více než 20 let.

Již více než 20 let se ve světě běžně používá metoda CRISPR, která byla vyvinuta v roce 2012 a teprve v roce 2013 vědci přišli s praktickým postupem úpravy DNA pomocí této metody. Letos je totiž rok 2034+, víme? :·D (A opět jsem se nedozvěděl žádná jména vědců.) Nemluvě o tom, že přes 20 let staré metody z logiky věci nejsou „nové“ a má se na ně vztahovat původní směrnice, protože existovaly, když vznikala, takže je brala v potaz.

Co se týče „vylepšení“, která zmiňuje, počkejte si na perličky, které uvádím později v zápisku.

Mimochodem, to, že NGT nepoužívají cizí geny, je mezi europoslanci velmi oblíbený mýtus:

Často se tvrdí, že editace genomu je ekvivalentní tradičním šlechtitelským technikám, protože zamýšlená změna nezahrnuje vnesení cizí DNA.

To však není pravda. Výzkum ukazuje, že cizí DNA, a dokonce kompletní cizí geny, mohou být a často jsou vnášeny do genomu technikami editace genomu, a to jak záměrně, tak neúmyslně.

Je docela neuvěřitelné, jak silně tito lidé (pravděpodobně) věří tomu, že genetická modifikace je šlechtěním. A dokonce neváhají tvrdit, že je přesnější než šlechtění. Na to si dovolím vytáhnout graf z jedné vědecké práce:

A není to zdaleka jediná vědecká práce na toto téma. Neexistují vědecké důkazy ani pro to, že by NGT GMO plodiny měly naplnit sliby o větší odolnosti, úrodě atd.; tato analýza hezky vysvětluje fungování NGT, vysoké počty mutací, jejich povahu, příčiny a možné dopady.

Narazil jsem několikrát na názor, že toto nařízení je čirým zeleným vymýváním mozků (aka greenwashing). Z e-mailů, které jsem od europoslanců dostal, se zdá, že skutečně je a že funguje dokonale. Vždy, když se oháněli spoluprací či konzultacemi s vědci, jsem chtěl znát jména; podobně když se oháněli „posledními vědeckými poznatky“, chtěl jsem vědět, které mají na mysli, chtěl jsem odkazy. Nikdo mi neřekl ani jedno jméno, nikdo mi neuvedl ani jedinou vědeckou práci. Přesto hlasovali, jak hlasovali.

Ještě jsem obdržel naprosto jasnou odpověď od Kateřiny Konečné (KSČM), že bude hlasovat proti, a pak od Mikuláše Peksy (Piráti) za celou jejich stranu – ten jediný mi dokonce odpověděl na všechny otázky, přestože už z jeho postoje vyplývalo, že nemusí.

Kontroverzní otevřený dopis

Jediný konkrétní pamflet, kterým se někteří z europoslanců byli schopni ohánět, je tento otevřený dopis. Obsahuje řadu problémů:

• Za dopisem v prvé řadě stojí držitelé Nobelovy ceny z roku 2020 za objev technologie CRISPR v roce 2012 (Jennifer Doudna a Emmanuelle Charpentier). Tito jsou držiteli patentu na tuto technologii, takže na jejím co největším prosazení mají i finanční zájem. Ovšem patent v USA drží jejich konkurence, oni mají patent v EU, kde ale jeho využití nabíhá spíše pomalu, zatímco deregulace NGT GMO by mohla situaci radikálně změnit v jejich finanční prospěch. Poněkud střet zájmů, není-liž pravda?
• Text dopisu je značně alarmistický, snažící dosáhnout požadovaných cílů vyvoláním pocitu urgence.
• Dopis vznáší řadu silných tvrzení, ale neposkytuje k nim žádné citace.
• Současně se dopouští zavádějících tvrzení, kdy se snaží vyvolat dojem, že NGT není možné použít a vše závisí na právě projednávaném (a v tento okamžik již schváleném) návrhu nařízení. To však není pravda – NGT je možné používat a výsledné geneticky modifikované organismy uvádět na trh již podle stávající legislativy a uvádí se to i v bodě 5 odůvodnění samotného nařízení.
• Například u „The responsible use of NGTs that the legislation could unlock“ není vůbec jasné, co tím autoři myslí – drastická deregulace = zodpovědné nasazení NGT? To je… zajímavé. Jinak návrh nemá co odemykat, opět, NGT není zakázané.
• Na závěr dopis označuje všechny vědce s jiným náhledem na věc jako reaktivní lobbisty, nevědce a šiřitele strachu. Aneb „nemáme argumenty, tak pojďme raději preventivně plivat na ty, kteří by chtěli poukazovat na náš lživý marketink.“
• Podíval jsem se také blíže na samotnou „organizaci“ weplanet.org – v kontaktech, kde prezentují lidi, kteří za organizací stojí, jsem našel fotografie lidí s názvy souborů jako shutterstock_1804383838-copy.jpg. Shutterstock je populární fotobanka, kde si můžete koupit fotografie prakticky čehokoli. Pokud by celé weplanet.org nebyla jen lež a divadlo, proč by v kontaktech uváděli neexistující osoby?

Abych to tedy shrnul: křiklavý střet zájmů, alarmismus, používání dezinformací, vědomé lhaní, absence jakéhokoli ozdrojování tvrzení a absolutní nedůvěryhodnost organizátorů. Který soudný člověk by se chtěl tímto zaštiťovat?

Server GMwatch šel ještě hlouběji a nejen že našel daleko více střetů zájmů (ti dva lidé zmiňovaní výše mají mnohem více vazeb a mnohem více evropských patentů (69), než jsem si myslel), ale i mnohé osobní vazby a historické souvislosti.

Další otevřené dopisy vědců

Nikdo z europoslanců se o nich nezmínil, ale mně přesto neunikly. Ve svém otevřeném dopise vyzvaly stovky vědců europoslance, aby dbali na zachování bezpečnosti a principu předběžné opatrnosti. A víte, co je zajímavé? Mimo jiné i to, že neměli nejmenší problém svá tvrzení řádně ozdrojovat. Protože to jsou vědci a vědci citují. Neodvolávají se na své tituly, nemávají svou autoritou. Jejich tvrzení mají váhu jen proto, protože jsou vědecky podložená.

Dalším kritickým dopisem je dopis od organizace ENSSER – Evropské sítě vědců pro společenskou a environmentální odpovědnost. V dopise otevřeně kritizují nevědecký základ deregulace GMO, stejně tak jako kritizují odmávání veškerých bezpečnostních opatření a hodnocení rizik na základě pouhého politického prohlášení o ekvivalenci nových GMO a normálních rostlin. Dopis je opět protkán mrakem citací. Rozhodně stojí za přečtení.

Perličky z AGRI

Ve výboru AGRI europoslanci schválili řadu neuvěřitelností, které se naštěstí do výsledného nařízení nedostaly. Pojďme se zděsit:

• Členské státy by měly organizovat greenwashingové kampaně na podporu NGT GMO (pozměňovací návrh 21).
• Pokud výrobce GMO (kategorie 2) nemůže „poskytnout analytickou metodu, která by provedla detekci, identifikaci a kvantifikaci,“ tak se nic neděje, veškeré požadavky na bezpečnost, sledovatelnost atd. se odmávají a dané GMO se zařadí do kategorie 1, kde se nic nemusí (pozměňovací návrhy 27 a 51). (Poznámka: jak zdůrazňují vědci z ENSSER, GMO lze vždy detekovat.)
• Explicitně otevřeli možnost, že po 7 letech bude GMO povoleno v ekologickém zemědělství (pokud to EK navrhne) (pozměňovací návrh 34).
• Požadovali po Evropském úřadu pro bezpečnost potravin vypracování vědeckého stanoviska ke zprávě o ověření, zda GMO splňuje kritéria kategorie 1, a dát mu na to lhůtu 30 (kalendářních) dní (původní návrh dával 45 pracovních dní) (pozměňovací návrh 45). Jistě, pomalá byrokracie je nepříjemná, ale zde pracujeme s věcmi, které mohou vyžadovat delší čas. Nakolik může euroúřad vydávat vědecká stanoviska, těžko říct.
• Odstranili z návrhu i to jediné označení, které EK ponechala, tj. označení semen (pozměňovací návrh 49). Abyste se nikde nedočetli, zda to, co kupujete, není náhodou GMO.
• Vnesli do návrhu: „Je zakázáno označovat spotřebitelské produkty jako produkty obsahující NGT nebo jako produkty, které byly vyvinuty s použitím NGT. Dále je zakázáno používat ‚negativní označování‘ v tom smyslu, že výrobky neobsahují NGT nebo nebyly vyvinuty za použití NGT.“ (pozměňovací návrh 50) – Oni prostě opravdu nechtěli, aby se lidé mohli svobodně a informovaně rozhodovat.

Zkuste mě někdo přesvědčit o tom, že tady žádná agrochemo korporace nelobbovala. Hodně štěstí.

Připomínám, že Veronika Vrecionová (ODS) se mi v e-mailu chlubila, jak návrh nařízení v AGRI vylepšili „díky spolupráci s českými i zahraničními vědci.“ (LOL) Ji a paní Šojdrovou jsem s těmito nehoráznostmi konfrontoval, samozřejmě bez odezvy.

V AGRI jsou čtyři čeští europoslanci: Ivan David (SPD), Martin Hlaváček (ANO 2011), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS). Všichni čtyři hlasovali pro návrh s těmito body. Nemám slov!

GMO jako „řešení“

V minulosti jsme si jako lidé již mnohokrát mysleli, že jsme našli řešení na „problémy“, které jsme měli s přírodou. Krásné bylo třeba DDT. Úžasně hubilo všechny škůdce. I všechno ostatní, co se hýbalo. My svou činností destabilizujeme přírodní ekosystémy, ony na to přirozeně reagují, nám se to nelíbí, a tak je destabilizujeme ještě silněji a vůbec nejraději bychom byli, kdyby žádný ekosystém nebyl, jen naše sterilní plantáže. Není pak překvapivé, že naše planeta prochází ekosystémovou krizí a krizí biodiverzity (mimo jiné).

A GMO je takové nové DDT. Objevila se letos zpráva, že firma Oxitec geneticky modifikovala komáry přenášející viry, které u člověka způsobují horečku dengue. A co dělají? Upravené geny plošně zabíjí komáří samičky. Je to jen jiný způsob, jak vyhladit komáří populaci. Viditelné dopady: o jeden vektor přenosu zmíněného viru méně. Neviditelné dopady: v postižených ekosystémech zmizí významný zdroj potravy pro mnoho dalších živočišných druhů, což může potenciálně vést až k vymření dalších druhů v dotčených ekosystémech (s dalšími důsledky). Když odbočím do českého prostředí, víte, že jedna vlaštovka za jediný den naloví asi dvě stovky komárů?

Žádné testování, žádné analýzy rizik, žádné hledání neinvazivních alternativ. Kdepak. Tito GMO komáři už jsou vypuštěni a lidé tleskají…

GMO: peníze až na prvním místě

Pokud vás to, co jsem v tomto zápisku psal ohledně rizik spojených s deregulací GMO, nepřesvědčilo, že tu jde jen a jen o peníze, mohu nabídnout aktuální příběh jednoho podnikatele z USA. Ten prodává GMO baktérie, o kterých tvrdí, že mají být prevencí zubního kazu. Říkáte si, že pro takové tvrzení jsou zcela jistě potřeba klinické studie, studie účinnosti, prokázání absence vedlejších účinků, testování zdravotní nezávadnosti atd.? Nikoliv. On je prodává jako kosmetický přípravek. Právě proto, aby nic z vyjmenovaného dělat nemusel. Ignorování vědy je pro GMO byznys čím dál tím typičtější. V odkazovaném článku zmiňují také jednu věc, na kterou se rovněž snažím poukazovat v širším kontextu GMO: vy sice můžete tyto GMO baktérie ve své puse nechtít, ale vzhledem k jejich invazivní povaze, pokud se budete například líbat s člověkem, který si je do pusy dal, nebo budete sdílet lžičku apod., tak máte celkem smůlu, nikdo se vás neptá. A co teprve děti…

Přestože jsem státní minimalista, který nemá rád přílišnou rozpínavost státního vlivu do našich životů, v této oblasti jsem přesvědčený, že žádná regulace je špatná regulace. Princip předběžné opatrnosti je nezbytné zachovat. A to ne proto, že já bych si to myslel nebo že bych neměl rád GMO, ale protože to říkají všechny vědecké výzkumy, které jsem měl dosud možnost vidět.

GMO v českých obchodech

Bez zajímavosti není, že přestože platí povinnost značení GMO produktů, tak v českých obchodech běžně kupujeme potraviny, které jsou GMO nebo GMO obsahují, ale na obalu se to nedočtete. Státní zdravotní ústav dlouhodobě monitoruje přítomnost GMO na českém trhu. V poslední studii například zjistil přítomnost GMO v 13,5 % vzorků rýže (nutno podotknout, že žádná GMO rýže není v EU povolená), v 21,9 % vzorků kukuřičné mouky, 1,4 % vzorků sójových bobů a 0,35 % sójových produktů. A to jsou čísla z let 2008–2013, dnes by pravděpodobně byla vyšší.

Podle mne jde o znepokojivou zprávu a očekával bych důslednější dohled, ne jeho odmávání.

GMO jako spása v klimatické krizi

Když budete číst toto nové euronařízení (nebo výše odkazovaný alarmistický otevřený dopis), bezpočtukrát narazíte na tvrzení, jak NGT pomohou zemědělcům s klimatickou krizí, jak zajistí vyšší výnosy, jak sníží používání pesticidů atd. (např. v bodě odůvodnění 3). Podobné pohádky jsme slyšeli už dávno – pak se podíváte do registru a zjistíte, že to je samá rezistence vůči pesticidům, aby zemědělci mohli stříkat jedy a nemuseli nic řešit. Ale stranou předsudky! Co o tomto snu soudí vědci z ENSSER?

Například studie publikovaná v roce 2022 zkoumala plodiny vyvinuté „novými genomickými technikami“, jak byly popsány v existujících studiích a zprávách z polního testování, aby zjistila, do jaké míry jejich zamýšlené znaky mohou naplnit cíle EU ohledně udržitelného rozvoje. Vědci se soustředili zejména na žádoucí znaky tolerance sucha a rezistence vůči houbovým/plísňovým patogenům.

Vědci zjistili, že neexistují žádné dostupné rostliny se znaky tolerance vůči suchu vyvinuté novými GM technikami a že celkově žádné GM techniky (starší ani nové) pozitivně nepřispěly k toleranci vůči suchu (Hüdig et al., 2022). […]

Tyto závěry nejsou překvapivé vzhledem k tomu, že dané žádoucí charakteristiky, jako je tolerance sucha nebo odolnost proti patogenům, jsou komplexní genetické znaky, což znamená, že jsou organismu propůjčovány působením několika rodin genů, které fungují jako koordinovaná síť. Takové komplexní znaky nelze vyvolat manipulací s jedním nebo pár geny v rámci genetické modifikace. Naproti tomu tradiční šlechtění, které je schopné dát dohromady genové rodiny, které podpírají komplexní znaky, úspěšně dosáhlo těchto znaků u mnoha rozdílných plodin (Nowell, 2022) (Gilbert, 2014)(Lakhani, 2022) (Filmer, 2020)(Chouraqui and Chowdhury, 2020).

Jak kdo v europarlamentu hlasoval a koho (ne)volit

Ondřej Knotek (ANO 2011) a Jiří Pospíšil (STAN, TOP 09 s regionálními partnery) se ani neobtěžovali přijít. Zdrželi se Martin Hlaváček (ANO 2011) a Ondřej Kovařík (ANO 2011). (Připomínám, že Martin Hlaváček (ANO 2011) hlasoval pro ve výboru AGRI.)

A tady je přehled všech ostatních:

Co se týče otázky, koho volit v červnu v eurovolbách, odmítám volit ty, kteří na své voliče z vysoka kašlou. Milé strany (abecedně) ANO 2011, ODS, SOCDEM (bývalá ČSSD), SPD, STAN, TOP09, (regionální partneři), polibte mi šos! Volit nebudu ani ty strany, které prokazatelně nominovaly lidi, kteří jsou korumpovatelní, manipulovatelní, kteří si neumí (nechat) ověřit základní informace o tom, o čem hlasují, případně nedokáží domyslet důsledky, nebo se svým voličům nenamáhají odpovědět ani na jasně a jednoznačně položenou otázku. Milé strany KDU-ČSL, ODS, polibte mi šos!

Musím říct, že paní Konečná mi vždy na každý e-mail odpověděla i vždy (v případech, o které jsem se zajímal) hlasovala v zájmu nás, občanů. Ale volit komunisty… to prostě nemohu. Nicméně více pozitivních zkušeností mám i s Piráty (jak co do komunikace, tak co do hlasování), takže naštěstí jedna strana, kterou mohu volit, zbyla.

Závěrem

Věda podpírající NGT silně podporuje pokračování jejich regulace pod stávajícími zákony EU týkající se geneticky modifikovaných organismů (GMO), což je to, co NGT produkty jsou, ať už rostliny, zvířata nebo mikroorganismy. Každý, kdo oponuje pokračování regulace NGT produktů jako GMO, není věrný vědě, která za jejich vývojem stojí, a vystavuje veřejné zdraví a životní prostředí riziku, a to jen kvůli očekávanému zisku z jejich odbytu.

– Michael Antoniou, profesor molekulární genetiky a toxikologie na King’s College London

Zaškatulkováno v kategorii: Politické dění | 18. května 2024