Můj malý svět

Obrať obličej k slunci
a stíny budou padat za tebe

Dojmy ze státního rozpočtu

Ze zvědavosti, a protože jsem potřeboval nějaká data, jsem se ponořil do státního rozpočtu na rok 2013. Je to rozhodně „zajímavé“ čtení a doporučuji každému, aby do něj nahlédl.

Kromě ministerstev tu najdeme rozpočty i pro řadu úřadů (ale zdaleka ne všech). Například věděli jste, že úřad ombudsmana nás stojí ročně 94 miliónů korun? A přitom úplně za nic! Za první 3 čtvrtletí minulého roku (poslední není ještě k dispozici) jim tam přišlo 5.792 podnětů, z toho 438 bylo rázem odloženo pro nedostatek působnosti, 4.318 podnětů bylo vyřízeno poskytnutím rady „pomoz si sám“, případně oznámením úřadu, že se případem zabývá, dalších 209 požadavků bylo neoprávněných a jen v 515 případech bylo zjištěno pochybení úřadů (ovšem co se dělo dál, se již neuvádí). Suma sumárum, tohle má k účelně vynaloženým 94 miliónům docela daleko (přes 12 tisíc za jeden podnět!).

Některé položky mi přišly jako snaha zamaskovat skutečný objem výdajů na určitou oblast. Například se mnohokrát opakovaly položky „Program protidrogové politiky“ (dohromady zhruba 116 miliónů), „Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity“ (59 miliónů korun) a dotace na sport a sportovní reprezentace (k čemu ji ministerstva obrany a vnitra asi potřebují?; dohromady za dvě a půl miliardy korun).

Bez zajímavosti mi nepřišlo ani to, jak téměř každé ministerstvo lije peníze do jakési díry „Výdaje na výzkum, vývoj a inovace“, přičemž mnohde mě nenapadá, co by tak mohli zkoumat – jedním příkladem za všechny budiž ministerstvo kultury, které sem lije bezmála půl miliardy korun.

Ministerstvo zahraničí se ani během krize a utahování rozpočtových kohoutků neobejde bez výdajů na zahraniční rozvojovou spolupráci (přes půl miliardy korun), zahraniční vysílání rozhlasu (25 mil.), dotací na české kulturní dědictví (15 mil.), transformační spolupráci (50 mil.; pod tímhle si nedovedu vůbec nic představit) nebo humanitární pomoc (73 mil.), která by nebyla zapotřebí, kdyby stát odbourával překážky v mezinárodním obchodu s dotyčnými zeměmi. Nemluvě o tom, že si myslím, že v této oblasti budou lépe působit nestátní organizace (například Člověk v tísni). Kromě toho jsem nevěděl, že platíme jeden a půl miliardy korun do nějakých mezinárodních organizací (a to v tom není započten příspěvek do EU, plus další příspěvky posílají i jiná ministerstva – ta to však ve státním rozpočtu uvedené nemají).

Musím říct, že jsem dlouho přemýšlel nad tím, proč „zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil“ stojí půl miliardy korun. Pod tímhle označením jsem nakonec nic za půl miliardy ročně nevymyslel.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přerozděluje docela slušné peníze (přes půl biliónu korun). Většina (384 miliard) jde na důchody, přes 54 miliard na sociální dávky, 8 miliard kamsi na dotace a pět a půl miliardy mělo zřejmě původně jít na veřejně prospěšné práce a dotovaná pracovní místa. Ovšem zrušení VPP určitě nebude znamenat úsporu v rozpočtu, protože, jak známo, natažená ruka se vždycky najde.

Pokračujme třeba ministerstvem životního prostředí – to „investuje“ dvě miliardy do ochrany klimatu. Zajímavé.

Nebylo by to ministerstvo pro místní rozvoj, kdyby nelilo peníze do regionálního rozvoje a cestovního ruchu. :c) Ovšem dvanáct a půl miliardy? (Účetně tam je poznamenáno, že MMR má 10 a něco mld. od EU, ale to lze směle ignorovat, protože do EU posíláme přes 36 miliard korun.) Další půlmiliarda jde na podporu bydlení a miliarda na „ostatní činnosti resortu“. :c)

Jó, ministerstvo průmyslu a obchodu. To vůbec žije ve zvláštním světě. I přes několik vln afér s dotacemi na obnovitelné zdroje energie (OZE), které se jaksi vymkly kontrole, je neustává dotovat – letos nás to bude stát 10 miliard (plus samozřejmě to, co platíme v ceně elektřiny). Výzkum, vývoj a inovace si zase vyžádají přes dvě a půl miliardy. Největší položkou ve skoro třicetimiliardovém rozpočtu jsou dotace na podporu podnikání v objemu přes šest a půl miliard korun (dotace, co šly z našeho rozpočtu přes rozpočet EU zase zpátky k nám, jsem tady odečetl, jinak by to bylo třináct a půl miliardy – ale furt to jsou jenom hrátky s čísly, protože nevím, kam přesně mám ty dotace započítat – rozpočet to neuvádí).

Zemědělství. Jedno z velkých ohnisek sporů. Spousta byrokracie, spousta dotací. Zrušení společné zemědělské politiky EU by celé EU dost pomohlo, ale nikdo nemá odvahu to tam říct nahlas a získat na svou stranu další státy. Zatím tedy půjde přes třicet tři miliard korun dotací směrem do hlíny. Samotný aparát SZIF přitom spolkne přes jeden a půl miliardy. Dotace neziskovkám (ty teda nechápu) 63,5 miliónů. Pěkná je správa pozemkového fondu za necelou miliardu – zajímalo by mě, co tam stojí tolik peněz? Podpora venkova mě pobavila – 2,2 miliardy z našeho rozpočtu (+ další „z“ EU). Kdo ví, co to vlastně je… Ať se na to dívám, z jaké chci stránky, vidím tu jen a pouze dotace. A ten aparát („ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost“) stojí dalších šest miliard. Bleh.

Ministerstvo školství a dalších státem nezbytně ovládaných odvětví, totiž mládeže a tělovýchovy, bývá bombardováno stížnostmi na nízké platy učitelů, malé prostředky škol atd. Do nižšího školství jde pětaosmdesát miliard, do vysokého dvacet dva a tatáž suma ještě jednou na vysokoškolský výzkum, vývoj a inovace – na tohle trojsloví už mám skoro alergii – zvlášť, když v rámci MŠMT jde do dalších VVI ještě dalších 10 miliard (a to nepočítám peníze „z“ EU!). To vám to lítá… Je otázkou, nakolik je nutná (a co vlastně znamená) zahraniční rozvojová spolupráce za 120 miliónů nebo zda je účelných 652 miliónů v podpoře mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji.

Ministerstvo kultury je se svými devíti miliardami otázkou samo o sobě. Od mala jsem slýchal „prvně práci, pak legraci“ a něco podobného bych čekal i od státu – prvně nezbytně nutné, ostatní se uvidí. Jenže tak to nefunguje. Jednu a půl miliardy spolknou církevní restituce, ale evidentně to není dost – dalších sedm miliónů putuje církvím extra. Pak tu máme již zmiňovaný výzkum, dotace na „kulturní aktivity“, pár miliard na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny státních kulturních zařízení“ (napadá mě: proč si je ještě stát drží? Socialismus jsme přeci měli opustit už na přelomu osmdesátých a devadesátých let!), ovšem nenechte se mýlit, záchrana a obnova kulturních památek je zvlášť (zase skoro půl miliardy – a podle stavu našich kulturních památek si říkám, kam jenom mizí). U ministerstva kultury nepřijdou zkrátka ani národnostní menšiny – dostanou hezkých 21 miliónů. A co já? Jednotlivec je přeci tou nejmenší menšinou ze všech, a přesto nedostanu nic (tedy ne že bych něco chtěl dostat – stačilo by mi, když mi nebude bráno).

Zdravotnictví. Státní správa spolkne téměř dvě miliardy. Dotační zdravotnické programy tři čtvrtě miliardy. Zdravotnická zařízení také dvě miliardy. Na očkování a pandemický plán padne dvacet miliónů.

Ministerstvo spravedlnosti skrývá také pár překvapení. Kdo by si pomyslel, že vězňům kromě luxusního pobytu, který motivuje se do vězení vracet, což považuji za špatné, platíme vězňům i důchodové pojištění? Tohle řada lidí vědět, tak se přestanou namáhat, jdou něco spáchat a jsou na důchod zajištění. Na důchody (vězňů, jestli i někoho dalšího, když na zaměstnanecké to jde jinudy, nevím) jdou tři čtvrtě miliardy a totéž na jakési „ostatní sociální dávky“ (což je výsluhový příspěvek, úmrtné a odchodné, jak jsem posléze zjistil jinde).

Natolik mi vrtalo hlavou, co dělá Ústav pro studium totalitních režimů za 152 miliónů, že jsem si to šel zjistit:

Ústav pro studium totalitních režimů je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat by podle iniciátorů vzniku ústavu mělo zabránit zkreslování výkladu české historie.

A funguje to? Nebo tak daleko od roku 2007 ještě nedošli? Hlavně že ředitel už stihl udělat kariéru v plagiátorství. :c) Já vám nevím, ale jestli jde jen o to zpřístupnění, tak to zvládnu mnohem levněji než za sto padesát miliónů ročně.

Při procházení rozpočtu se mi pořád vracela na mysl otázka: „A vážně musí tohle stát řešit a my platit?“ Vemte si třeba Správu státních hmotných rezerv za 1,76 miliardy korun. Na zajištění potřeb ozbrojených sil jde necelých dvacet miliónů, ostatní má být použito na „civilní připravenost na krizové stavy“. Víc než polovinu rezerv prý tvoří ropa, něco z našich rezerv putuje na humanitární pomoc (z našich krizových rezerv?!). Víc informací na webu nemají, ale jinde jsem našel (byť pár let staré) zajímavé informace:

Úřad skladuje ve vlastních i pronajatých skladech ropu a další „strategické“ zásoby nakoupené z peněz daňových poplatníků v celkové hodnotě 25 miliard korun. Kromě ropy úřad skladuje luštěniny, maso a máslo (připomeňme, že máslo, maso a obilí navíc kupuje za peníze daňových poplatníků i Státní zemědělský intervenční fond). Úřad dále skladuje 52 nákladních vozidel, 49 cisteren s pitnou vodu, 1500 spacích pytlů, 13 tisíc litrových balených vod, 1500 párů holínek, 1500 konzerv s bramborovým gulášem, 1500 žvýkaček.

Jestli by nebylo lepší, kdyby si každý dělal zásoby sám, podle své spotřeby. Vždyť to ten úřad ani nemůže být schopný odhadnout, navíc na jak dlouhou dobu by ty zásoby měly vydržet? Je to tak neprůhledné, že se mi to chce nazvat černou dírou.

Pomalu se blížím ke konci. Státní dluh nás stojí 70 miliard korun. To je dost. A bude to ještě víc… Ještě se k tomu vrátím.

„Všeobecná pokladní správa“ sdružuje naprosto nesouvisející položky. Rozpočtovou rezervu vlády (3,5 mld.), stavební spoření (5,8 mld.), podporu exportu a investiční pobídky (7,5 mld.), sociální výdaje a neziskové a podobné organizace (8,7 mld.), pak finanční vztahy k rozpočtům krajů a měst a nějaké transfery. „Ostatní výdaje“ 11,5 miliardy skryjí skutečně cokoli. A samozřejmě nesmím zapomenout na odvod do rozpočtu Evropské unie (dodnes mi vrtá hlavou, proč anglické slovo „union“ překládáme takhle uměle a ne normálně česky, tedy jako „svaz“) ve výši 36,1 miliard korun. Taky pěkná částka. Půl miliardy pak spolknou platy zaměstnanců, co tuhle pokladní správu vedou.

Na konec jsem si nechal jednu třešničku, která se objevuje, myslím, úplně v každé kapitole rozpočtu. Jmenuje se „Převod fondu kulturních a sociálních potřeb“ a jsou to peníze pro úředníky. V jedné výroční zprávě se mi podařilo narazit na podrobnosti, tak se tedy pojďme podívat, na co peníze z těchto fondů jdou:

Hezké, ne? Neměl jsem už sílu znovu celý rozpočet procházet a sčítat tyhle položky, ale podle mého odhadu by to mohlo jít do stovek miliónů korun.

Tož abych to shrnul. Evidentně máme bohatý stát. A taky dost obézní. A místo škrtání zbytností prodáváme majetek, abychom zaplácli díru v aktuálním rozpočtu, která se ale o rok později opět ukáže. Přitom by stačilo seškrtat velmi málo – těch peněz jsou vyhazovány mraky.

Korunu tomu pak nasadí pan Kalousek, který nám tak mile zvýšil DPH, aby vybral nějakých čtrnáct miliard korun navíc. Kromě zmatků, kterými nás obdařoval ke konci roku, mu jistě v duchu děkoval každý obchodník, co musel znovu provádět přeceňování svého zboží (vč. mě). To prostě není zodpovědný hospodář, natož dobrý hospodář. A vláda už tuplem není „vládou rozpočtové odpovědnosti“, to by byl totiž jenom výsměch do tváří nás všech.

Státní dluh si to míří na kulaté dva bilióny korun. Úroky již nyní tvoří více než polovinu rozpočtového schodku. Když není nikdo v parlamentu schopný ten rozpočet vyrovnat (a návrh zákona „o rozpočtové zodpovědnosti“ nic neřeší, jen zavádí nový úřad za 50 miliónů ročně), máme se skutečně ještě na co těšit. Daně porostou, to je víc než jisté už teď.

Leda bychom Svobodným:[https://www.svobodni.cz/] (jediné politické straně, která vyrovnané rozpočty prosazuje) trochu píchli, aby příští rok ve volbách prorazili. Každá placka a nálepka se počítá! :c)

Zaškatulkováno v kategorii: Politické dění | 14. února 2013

Komentáře

#1: Dudy píše:
9. dubna 2013 12.58

Velmi dobrý, byť solidně depresivní článek. Výzkum, vývoj a inovace pod ministerstvem kultury se zajištěním podpory prezidenta ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil za 500 milionů každé mě dostaly asi nejvíc.


Jak přidat komentář? E-mailem! :c) Na komentare -zavináč- mujmalysvet -tečka- cz – do předmětu „Komentář:“ + název zápisku (tj. „Komentář: Dojmy ze státního rozpočtu“), případně připojte i svou přezdívku a domovskou stránku.